Archív pre 15. Január 2012

Po smutnej správe o úmrtí najtaršieho žijúceho slovenského generálmajora J. S. Strculu, žiaľ musíme oznámiť úmrtie brig. gen. v.v. Ing. Ivana Institorisa    9. 2. 1914  - 14. 1. 2012.

Narodil sa v obci Hybe. Bol absolventom Hodžovho štátneho reálneho gymnázia v Liptovskom Mikuláši, Masarykovho štátneho reálneho gymnázia a Československej štátnej pedagogickej akadémie v Bratislave. Od r. 1934 pôsobil na rôznych meštianskych školách. Do armády Slovenského štátu ho povolali v roku 1940. Slúžil ako dôstojník z povolania u spojovacieho práporu 1. v Novom Meste nad Váhom a ako dôstojník z povolania u poľných jednotiek v „Rýchlej divízii“ na východnom fronte. V roku 1942 sa s jednotkou rýchlej divízie dostal na územie Ukrajiny. Na východnom fronte bol zranený a ochorel na maláriu. Po vyliečení pôsobil v slovenskej armáde najskôr v Novom Meste nad Váhom Bol taktiež veliteľ telegrafického práporu 1. Československej armády na Slovensku a na šifrovacom oddelení spravodajského odboru ministerstva národnej obrany. V ilegálnom odboji s rozličnými peripetiami zabezpečoval i rádiové spojenie vedenia slovenského odboja s londýnskym ministerstvom obrany ČSR. Po vypuknutí povstania sa stal veliteľom telegrafného práporu, ktorý zabezpečoval spojenie na celom oslobodenom území a zabezpečoval spojenie aj so zahraničím. 31.októbra 1944 ho zajali a transportovali do väznice v Trnave. V januári 1945, keď už bol front za humnami a aj orgány Tisovho štátu pomaly začali obracať kabáty, prepustili I. Institorisa z vyšetrovacej väzby. Mal sa pravidelne hlásiť na polícii a čakať na vojenský súd. Samozrejme, okamžite túto možnosť využil a až do konca vojny sa skrýval po pivniciach a povalách v Bratislave. Po vojne slúžil u spojovacieho vojska. Náčelníkom spojovacieho učilišťa v Novom Meste nad Váhom bol v r. 1950 – 1954.  Brigádny generál Ivan Institoris po vyhodení z armády v r. 1960 a po vylúčení z Komunistickej strany pôsobil opäť ako učiteľ. Okrem vojnových stykov so západom si našli zámienku v tom, že nedokázal vplývať na manželku, aby sa vzdala náboženstva. Bol stredoškolským profesorom a zástupcom riaditeľa na Strednej priemyselnej škole strojníckej, učiteľom na Poľnohospodárskom učilišti, poslancom a členom Rady Mestského národného výboru v Novom Meste nad Váhom bol v r. 1960 – 1977. Ako nestraník sa intenzívne venoval práci v Slovenskom zväze protifašistických bojovníkov. Po vymenovaní do generálskej hodnosti neskrýval radosť, že na Slovensku nezabúdajú na tých, čo cez vojnu vedeli, kde je ich miesto a mali dosť guráže, aby bojovali proti zlu. 7. mája 2004 prezident Rudolf Schuster vymenoval plukovníka vo výslužbe Ing. Ivana Institorisa do hodnosti brigádneho generála.

Česť jeho pamiatke.

Pohreb zosnulého bude 18. januára 2012 o 14.00 hod. v dome smútku v Novom Meste nad Váhom

Autor: Josef Putirka, 15. 1. 2012.

Vážení priatelia, skvelí delostrelci,

dnes je 15.01.2012 a takýto deň sme si vždy ctili ako “Deň čs. raketového vojska a delostrelectva”. Tisíce delostrelcov vychovávali k láske a obrane vlasti.
Ktosi našej generácii síce sviatok vzal, ale získané vzdelanie, trénovanosť a odbornosť už nie. Ďakujeme za vzdelanie naším učiteľom, veliteľom a technikom.
Boli sme vždy hrdí na to, že sme sa stali delostrelcami, spoľahlivou oporou našej armády, vzbudzujúcou rešpekt u všetkých.

Čo k opodstatnenosti tohto sviatku prechádzalo?
Vyberáme z časopisu ATOM:

Krátce po půlnoci 15. ledna 1945 byl československým dělostřelcům na frontě u polského města Jasla dán rozkaz k dělostřeleckému útoku, podle kterého měla dělostřelecká příprava předcházející tankovému útoku začít v 8:45 moskevského času a trvat 65 minut. Ve stanoveném čase a podle připravených plánů započal mohutný útok dělostřelectva československých a sovětských vojsk. V řadě úseků průlomu pálilo až 200 děl na německé pozice a úspěšně ničili nepřátelská obranná postavení, zákopy, kulometná hnízda a opevnění. Německé dělostřelectvo, které uskutečnilo dělostřeleckou protipřípravu odpovídalo na palbu československého a sovětského dělostřelectva jen několik minut.

Ze vzpomínek plk. Karla Borského: “První salvy provedly gardové katuše. Jako na plastickém stole jsme sledovali šedesátipětiminutovou dělostřeleckou palbu, která se snesla na přední zákopy a postupně umlčovala cíle v hloubce nepřátelské obrany. Ofenziva nepřítele překvapila. Takový soustředěný úder fašisté nečekali. Na rozjasňující se ranní obloze zahřmělo sovětské letectvo a pak již zasáhli těžké kulomety pěchoty podporované tanky. Mohutné plameny a kusy země se zdvihaly tam, kde ještě před chvílí byly zamaskované nepřátelské zákopy. Přesně řízená drtivá palba zasahovala cíle. Vysoko k nebi šlehaly plameny, doslova všude hořel i sníh...”

Dělostřelectvo 1. československého armádního sboru se vyvíjelo od vzniku jednotky postupně a svoji sílu získalo po náboru Volyňských Čechů a později i dobrovolníků z Podkarpatské Rusi. Koncem roku 1944 se skládalo z pěti dělostřeleckých pluků, dvou “houfnicových”, vyzbrojených kromě houfnic ráže 122 mm vz. 1938 i 120 mm plukovními minomety vz. 1938, dvou protitankových pluků se 76 mm kanóny vz. 1942 a jedním sborovým plukem s kanónovými houfnicemi ráže 152 mm vz.1937. I když pluky nebyly lidmi a technikou zcela naplněny a několik děl a minometů zůstalo u pěších jednotek sboru na Slovensku, působilo u Jasla asi 2500 čs. vojáků a důstojníků s přibližně 90 děly a minomety ráže nad 76 mm, čímž se tato akce stala největším válečným nasazením čs. dělostřelectva v dějinách. Kromě uvedených pluků do bojů zasáhla i rota osmi obrněných vozidel 1. čs. tankové brigády v SSSR.

Vystoupení československých dělostřelců u Jasla bylo sovětskými představiteli vysoce hodnoceno. Velitel 38. armády generálplukovník K.S. Moskalenko zaslal veliteli 1. čs. armádního sboru brigádnímu generálovi Ludvíku Svobodovi telegram, v němž vyslovil “svůj dík příslušníkům sboru za vynikající činnost dne 15. ledna 1945″. Velitel sovětské 70. gardové divize generálmajor Gusev se o československých dělostřelcích pochvalně vyjádřil i u nejvyššího sovětského představitele Stalina, který udělil 2., 4. a 5. dělostřeleckému pluku čestný název “Jaselský”.

Oceněním všem československým dělostřeleckým jednotkám bojujícím u Jasla bylo v roce 1949 vyhlášení 15. ledna “Dnem československého dělostřelectva a později i raketového vojska”.

Zdroje: Časopis ATOM, www.army.cz,

….Tak pevné zdravie všetkým delostrelcom!

S pozdravom

ČESKÁ A SLOVENSKÁ OBEC DELOSTRELECKÁ
JUDr. Marián Ď U R I N A, generálny sekretár