Samozrejme že môžme. V rozhodnutí komu odovzdať 2% zaplatenej dane nie sme obmedzovaní.

dobrý deň, keďže je všetko o peniazoch, bol by tu spôsob aky kaliňák a fico osobne pocítili dôsedky svojho konania a aby to nás nestálo nič – fico si to ešte aj zaplatí . Pre začiatok potrebujem zistiť či môžu vojaci a policajti v činnej službe poukazovať 2% z daní tam kde chcú – viete mi na toto niekto odpovedať ?

Obávam sa, že sa neskôr pustí žilou a zadĺži sa cez zbrojenie, diaľnice. Tak to je s pokrokovo zadĺženými krajinami. Zbohatli banky, zbrojári, developeri a príklepníci. Aj kurzové rozdiely pochádzajú z Grécka. Nič nového to nebolo. ISTOTY
Aj policajti šaškovali so sapíkmi, len aby sa bavilo o nových pištolkách. Masírovanie ! Potom prišli odstrelovači a autá ! Začína to prácou a končí plačom !

Prepáč Luboš , ale rozumieš tomu ? To je len doplnenie k vyhláseniu. Ale som si všimol, že kolega to pochopil. Ale môžem Ti napísať niečo k zdaneniu. Výsluhové dôchodky by sa nemali zdaniť hlavne tým, čo ich budú mať priznané k určitému dátumu. Tak ako odchodné k 2004. Zrejme preto je krátená nezdaniteľná časť pre poberateľov výsluhových dôchodkov. To by bolo, ak sa to dá tak povedať, dvojité zdanenie. Avšak oni chcú zaviesť “spätný” odvod do systému z toho, z ktorého je vyplácaný výsluhový dôchodok. A nedokážem si predstaviť, ako môže niekto jedného dňa považovať výsluhový dôchodok za príjem podliehajúci dani z príjmu ako zo závislej činnosti. Oni neznižujú % do budúcna, hlavne pre nových (aj na nich dôjde), ale chcú ukracovať spätne z toho, čo bolo legálne nadobudnuté za daných podmienok. Chybou systému, za ktorý výsluhový dôchodcovia nemôžu, je to, že výsluhový dôchodok je rovný starobnému dôchodku (osobitne priznaná výhoda pre ozbrojené zložky ako uznanie), pričom v súčasnosti je ešte možný ich súbeh a nepriznáva sa iba výhodnejší. Za ďalšie potom ako je možné, že jeden sa valorizuje a druhý nie ? Zmenia systém valorizácie, pritom plat pozostáva aj z príplatkov, ktoré sa dajú navýšiť bez toho aby sa zmenila platová trieda. A potom tu nejaký pánko chce vynahradiť nezvyšovanie platov odmenami alebo, ak policajti si zarobia na odmeny pokutami. Inak aj “modrí” v 2005 ponechali % vo výške tým, čo mali na ne nárok. Podľa mňa tu išlo o to, aby za každú cenu “ušetrili” a mali si byť vedomí, že niečo páchajú. Ale čas veselia príde aj na stabilizovaných. Tu sa koná proti sestričkám a kto sú ochrancovia zákonnosti ?

Chlapci toto si prečítajte a zistíte, že mali naponáhlo ! Je ich 150 a nestíhajú !?

JUDr. Jiří Kroupa
Protiústavnost tzv. legislativních “přílepků”
a nález Ústavního soudu Pl. ÚS 77/06
Vyšlo v čísle 22/2007
Nález ze dne 15. února 2007, kterým Ústavní soud zrušil část zákona pouze na základě skutečnosti, že tato část byla do zákona vložena cestou poslaneckého pozměňovacího návrhu aniž s ním měla jakoukoliv věcnou souvislost, vyvolal mimořádnou mediální pozornost. Ústavní soud se zde postavil proti legislativní praxi tzv. “přílepků”, která byla dlouhodobým terčem kritiky.
Narůstající složitost právních předpisů je obecně vnímána jako jeden z největších problémů současné legislativy. Zejména z pohledu laických adresátů právních norem je stále obtížnější se orientovat v množství předpisů a jejich přibývajících novel. Kromě obecné mnohotvárnosti současné společnosti, která před legislativou otevírá nové dosud neregulované oblasti či výrazně modifikuje stávající, a nutnosti přizpůsobovat národní právo evropským předpisům je to v neposlední řadě též závislost legislativy na rozličných partikulárních politických zájmech, vnímaná téměř vždy jako neúměrně vysoká. Složitost právní regulace tak v současnosti vytváří tlak i na jednu ze základních právních zásad, podle níž neznalost zákona neomlouvá. Vzhledem tomu, že z této zásady nepochybně nelze ustoupit, je obecně třeba usilovat o eliminaci takových forem komplikovanosti právního řádu, které by mohly ohrozit její samotnou legitimitu.
Jedním z jevů, které složitost a nepřehlednost právního řádu zvyšují, je i praxe tzv. “přílepků”, tedy poslaneckých pozměňovacích návrhů, jež k projednávaným návrhům zákonů připojují novely jiných zákonů, které s projednávaným návrhem nemají po věcné stránce souvislost. Důvody pro vznik této praxe byly různé. Především se jednalo o snahu po uspíšení legislativního procesu v případech, které vyžadovaly rychlý zásah do textu zákona. Od vcelku pochopitelných oprav legislativně-technických chyb, majících zabránit někdy až absurdním právním důsledkům, se však záhy přešlo k běžnému využívání “přílepků” i v případech, kdy byla motivací jejich iniciátora snaha usnadnit si práci spojenou s komplikovaným projednáváním návrhů v rámci řádného legislativního procesu. “Přílepky” se přitom staly nástrojem nejen poslanců, ale jejich prostřednictvím též exekutivy. Za neblahý vrchol “přílepkové” metody pak lze považovat její zpolitizování v podobě snahy touto cestou “protlačit” i silně kontroverzní témata v naději, že ten či onen oponent v rámci politického spektra si novely “maskované” uvnitř jiného zákona nepovšimne či nebude mít dost času a příležitostí zamezit jejímu přijetí.
Problematičnost až nebezpečnost praxe “přílepků” byla dlouhodobě negativně vnímána odbornou veřejností a několikrát se stala i terčem medializace (zpravidla v případech, kdy nesouvislost “přílepku” a jeho “hostitelského” zákona byla až absurdně zřejmá). Část kritických hlasů zaznívala též z horní parlamentní komory, přičemž někteří senátoři byli rovněž předkladateli návrhu vedoucího k výše uvedenému nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 77/06. Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy a § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se tímto návrhem skupina 23 senátorů domáhala zrušení ustanovení části druhé zákona č. 443/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 178/2005 Sb., o zrušení Fondu národního majetku České republiky a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky (zákon o zrušení Fondu národního majetku), a zákon č. 319/2001 Sb. , kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Napadená ustanovení obsahující změnu zákona č. 319/2001 Sb. se v zásadě týkala nároků klientů konkrétních zkrachovalých bank a do zákona č. 443/2006 Sb., který se jinak zabýval novelizací zákona o zrušení Fondu národního majetku a směřoval k získání finančních prostředků na výstavbu domů pro seniory, se dostala právě cestou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
Nesouvislost “přílepku” s “hostitelským” zákonem, která měla být podle skupiny senátorů důvodem jeho zrušení, byla v tomto případě zřejmá. Jistým paradoxem při tom zůstává skutečnost, že napadení “přílepkové” praxe tvořilo v podstatě okrajový bod v rozsáhlé argumentaci senátorů, kteří se jinak zaměřili především na věcnou stránku napadených ustanovení a snesli velké množství námitek proti jejich obsahu (kromě rozporu s Ústavou též rozpor s evropským právem). Ústavní soud se ovšem napadenými ustanoveními po věcné stránce vůbec nezabýval, neboť pro jejich zrušení postačovala už jenom protiústavnost “přílepkové” praxe, kterou ve shodě s navrhovateli konstatoval.
Ve svém nálezu Ústavní soud rozebral dané téma velmi široce, přičemž následující pojednání shrnuje pouze klíčové myšlenky nálezu. Ústavní soud nejprve poukázal na ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy, které charakterizuje Českou republiku mimo jiné jako demokratický právní stát, založený na úctě k právům člověka a občana, a čl. 2 odst. 3 Ústavy, který stanoví, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Atributem právního státu je tedy vázanost státu samého svým vlastním právem, což platí i pro Parlament a procedurální pravidla přijímání legislativy. Naplnění těchto postupů, směřujících k zajištění demokratického diskurzu ve vztahu k návrhům zákonů a tedy k zajištění jejich legitimity, je součástí oprávněného očekávání subjektů, jejichž práva a povinnosti jsou zákonem upraveny. Ústavní soud při tom zmiňuje tzv. “právo na dobré zákonodárství”, jehož další součástí je – v relaci ke zmíněné zásadě, podle níž neznalost zákona neomlouvá – též právo adresátů právních norem na možnost řádného seznámení se s nimi. Je-li totiž na jedné straně po subjektech právních norem vyžadována jejich znalost, nelze na druhé straně připustit takovou míru nepřehlednosti a složitosti právního řádu, která tuto znalost fakticky znemožňuje, respektive zásadně narušuje. Technika “přílepků”, která “ukrývá” novely některých zákonů do nesouvisejících zákonů jiných, tuto pomyslnou hranici podle Ústavního soudu překračuje. V takovém případě si nelze představit orientaci adresátů norem bez pomoci elektronických informačních systémů, s nimiž ovšem není možné v právní rovině počítat, jakkoliv jsou v praxi rozšířené (viz též § 13 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, upravující povinnost územních samosprávných celků umožnit každému nahlédnout do Sbírky zákonů). Podle názoru Ústavního soudu “zákon ve formálním smyslu nelze v materiálním právním státu chápat jako pouhý nosič nejrůznějších změn prováděných napříč právním řádem. Materiálně nazíraný právní stát naopak vyžaduje, aby zákon byl jak z hlediska formy, tak co do obsahu předvídatelným konzistentním pramenem práva. Nelze totiž připustit, aby se vytrácela sdělnost zákonů jako pramenů práva se všemi negativními důsledky (…).”.
Pokud jde o právní úpravu samotných poslaneckých pozměňovacích návrhů, poukázal Ústavní soud na ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, které v návětí o poslaneckých návrzích obecně uvádí, že tyto návrhy lze podat “k projednávané věci”, respektive se mají “vztahovat k určité věci projednávaného bodu”. Podle bodu 5 téhož odstavce se pak vymezuje návrh pozměňovací jako návrh, jímž se vypouštějí, rozšiřují nebo mění některé části původního návrhu. K tomu Ústavní soud dodává, že “právo podávat k návrhům zákonů během parlamentní rozpravy pozměňovací návrhy se odvozuje z práva zákonodárné iniciativy, nicméně není s ní totožné, neboť je přirozeně omezeno sférou vyhrazenou právě realizaci práva zákonodárné iniciativy. Již z potřeby odlišení zákonodárné iniciativy a pozměňovacího návrhu, a to kvůli dodržení zvýšených ústavních nároků na prvně jmenovanou, lze dovodit, že pozměňovací návrh by měl skutečně toliko pozměňovat předkládanou právní úpravu, tedy neměl by ji ani zásadně měnit, ani zásadně rozšiřovat a tím méně by se měl pohybovat mimo předmět zákonodárné iniciativy, resp. návrhu zákona”. V této souvislosti je tedy třeba rozlišit dvě základní situace, kdy dochází k překročení limitů pozměňovacího návrhu. Především je to možnost překročení jeho intenzity, kdy je pozměňovacím návrhem proveden takový zásah do původního návrhu zákona, který podstatně mění jeho obsah – rozšířením, zúžením nebo změnou. V této souvislosti si lze představit i pozměňovací návrh, který je do té míry komplexní, že původní zákon zcela přepisuje, avšak stále se drží daného předmětu úpravy. Druhým případem je naopak právě tzv. “přílepek”, v jehož případě dochází k excesu nikoliv v intenzitě, ale v předmětu pozměňovacího návrhu.
Ústavní soud při tomto rozlišení poukázal na americkou praxi, kde jsou k rozlišení obou zmíněných excesů používána označení “legislativní jezdec” (legislation rider) a “divoký jezdec” (wild rider) s tím, že tamní dlouhodobá diskuse vedla k závěru, podle něhož je “legislativní jezdce”, tedy pozměňovací návrhy vybočující co do intenzity, avšak stále se “držící tématu”, třeba považovat za nežádoucí, nicméně ústavně konformní. Naproti tomu “divoký jezdec” (neboli český “přílepek”), jako pozměňovací návrh zcela nesouvisející s projednávaným návrhem zákona, je považován za neústavní.
V americkém kontextu se pro posouzení souvislosti pozměňovacího návrhu s projednávaným návrhem zákona, a tedy i pro posouzení jeho ústavnosti, používá tzv. pravidlo úzkého vztahu (germaneness rule). Jeho základní kritéria formuloval Ústavní soud takto:
• “pozměňovací návrh se musí vztahovat k předmětu posuzovaného návrhu zákona,
• fundamentální účel pozměňovacího návrhu musí mít úzký vztah k fundamentálnímu účelu projednávaného návrhu zákona,
• úprava specifického předmětu nesmí být pozměněna ustanovením obecné povahy,
• obecný předmět může být měněn specifickým návrhem,
• pozměňovací návrh obsahující trvalou změnu k návrhu zákona, který předvídá přechodnou změnu v právu, nelze považovat za návrh mající úzký vztah.”.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 22/2007.
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/casopisy/s/2007/22/konz.html

rakeťák, buko1 : nebuďte naivní, to by mohlo, ak by to aj náhodou vyšlo, znamenať, že sa potom bude po štátoch úplne EÚ voľne pohybovať zopár moslimov s vysokou vojenskou školou, s veľmi aktívnymi väzbami na otvoreného nepriateľa NATO a reálne aj iných povedzme, že nie priateľsky naladených arabov(rátate s tým, že vás tam určite oslovia iránčania alebo rovno taliban ?). Aj keď, je pravda, že so Sýriou sme kedysi mali úzke obchodno – vojenské kontakty, toto vám nemôže výjsť, to my bola pre vládu taká medzinárodná blamáž, že to nepripustia. Neviem síce čo urobia ale toto nepripustia.

ad Ľuboš 2.7.2012 10:47

To mám akože písať žiadosť prezidentovi? Tomu prezidentovi, čo mi najprv zmenil valorizáciu, potom ju zrušil, od nového roka potvrdí zdaňovanie dôchodku? A čítal som, že sa chystá vojenské dôchodky zrušiť celkom? To asi za odmenu, že som bol poslušný vojak. Jemu nebudem písať nič!

A konvertovať budem hoc aj na Eskimáka, hlavne že budem mať poriadny plat a poriadnych veliteľov. V Sýrii si vojakov vážia, tu sa nám smejú…

No a slovenské lietadlá zostreľovať nebudeme, veď už niet aké. Ideme tam a rýchlo, lebo Rusáci obsadia všetky fleky! Sláva vlasti, vojaci!

Dobrý deň,

prosím vás, potrebujem poradiť. Mám dobrú pracovnú ponuku vo svojej odbornosti, ktorú som vyštudoval na vysokej škole (protivzdušná obrana – Sýria), vraj to je trestné, ale za určitých podmienok sa to dá, lebo som teraz v civile.

Môžete mi poradiť ako sa to dá? Lebo zatiaľ sa ešte nechcem celkom na Slovensko vykašľať.

Ďakujem

re: Stano 07,50
a veril by si pred voľbami, že si dovolia nevalorizovať a zdaniť dôchodok?
hovorí sa tomu “salámová metóda” a už si to dovolili( ainvalidi, siroty a vdovy prejdú pod sociálnu poisťovň, aby sa ukázala sociálnosť vlády…)Keď stále neveríš skontroluj si v júli účet a budeš v realite

Včera som žiadal Zväz na tejto stránke len v inej stati tohoto problému o vyjadrenie , usmernenie, doteraz žiadna reakcia, tak ako ani žiadna reakcia väčšiny klubov. Čo s tým, na koho sa ešte obrátiť?

Spojit sa so zväzom??? A nemal by sa spojit a informovat nas zväz o svojom konani, resp nekonani v danom probleme??? Ludia co sme v zväze vojakov si platime rocne clenske a za tento poplatok nam zväz garantuje pravne zastupovanie ( aspon to mi bolo povedane pri vstupe do zväzu ). Ja sa pridavam k p. Janickovi a k p. Kiselovi…

Váženy kolegovia,oslovujem vás s realnou ponukou sudnej žaloby pred US. Tak ako som pýsal včera že advokát by sa našiel tak dnes by dal svoj suhlas že zoberie zastupovanie pred US.Týmto Vám ponukam spoluučast na jednaní pred US. Kto mám záujem vstupit do spoločnej žaloby tak nech ma kontaktuje na t.č. 0948103747. Ak nas bude čo najviac tak o to bude budu poplatky pre jednotlivca menšie. Kto bude mat zaujem niečo realne aj robit tak nech mi pošle na moju stránku kopiu občianského preukazu j.juraj@post.sk Termín prípadných zaujemcov sa uzatvara dna 6.7. 2012. Celkova suma za právne zastupovanie bude známa až po zistení kolkých nás bude zastupovat. S pozdravom ostáva juraj janíček a imrich kisel ktorý su prvy dvaja ktorý vstupujeme do tohto sporu. Ten občianský preukaz z obidvoch strán . Dakujem

re : Ivana 26.6.12 o 9:32
áno asi bude pozastavené, štát ťa nepotrebuje, si pre štát zbytočná záťaž väčšia ako jedna celá nezamestnaná rómska rodina

A potom , že retroaktivita …….http://aktualne.atlas.sk/zmeny-v-druhom-dochodkovom-pilieri-nebudu-retroaktivne/ekonomika/slovensko-a-ekonomika/

ad:rado
Ak ste boli ale bo ste vojak tak iste poznáte pojmy bližšia úloha, následná úloha, konečná úloha- smer ďalšieho postupu. Pokračoval som vo svojom zisťovaní informácií v “neštandartných ” ale už overených zdrojoch a zistené fakty som si overil v ďalšich minimálne troch iných zdrojoch a to čo ďalej uvediem je prienikom z minimálne dvoch rôznych zdrojov.
Bližšia úloha – zrušenie valorizácie ( platy nestúpajú, nebude do konca volebného obdobia )
Následná úloha : zdanenie výsluhových dôchodkov od roku I/2013 pracujúcim, od I/2014 všetkým výsluhovým dôchodcom
Konečná úloh: začlenenie VÚSZ do sociálnej poisťovne, úplné zrušenie osobitného systému sociálneho zabezpečenia ( do konca volebného obdobia )
Smer ďalšieho postupu : pozastavenie výplácania výsluh. dôchodkov do dosiahnutia veku vzniku nároku na starobný dôchodok ( nezrušia sa priznané v.d., len sa pozastavuje vyplácanie)- toto vo volebnom roku
Odôvodnenie :
a) politické – zvedenie ” spravodlivosti”
b) ekonomické – finančná “neudržateľnosť” súčasného systému

c) skutočné – vláda jednej strany = jedinečná možnosť riešenia bez oponentov
– strata cca 30 000 x4(rodinní príslušníci) =120 000 voličov je pri milóne voličov zanedbateľná a je reálna kompenzácia straty ostatnými skupinami obyvateľstva, ktoré nemajú silové zložky flagrantne v obľube
– zo strany opatreniami “zasiahnutých” osôb neexistuje akákoľvek reálna hrozba skutočne účinných reakcií alebo protiopatrení ( petície, zhromaždenia, štrajky vojenských dôchodcov sú de facto nič.)

Ak to viete posunúť niekomu , kto vie čo s tým, urobte to. Už neverte oficiálnym postupom

To čo čítam a počúvam v správach je jeden HNUS. Nielenže sa plánuje zdanenie výsluhových dôchodkov ,ale aj odpočitateľná položka za manželku. Jasné Berie sa najľahšie tam kde je najmenší odpor. Osobne si myslím ,že je to jedno veľké svinstvo. Na to nie je slov. Doporučujem vláde zastreliť každého čo poberá socialne dávky a to len potom budú úspory….

Tak som zisťoval ale nie tam kde mi radil rado lebo tam niej e nič relevantné a zistil som, že napr. zajtra o 09:00 hod bude vláda, rozhodovať o návrhu pána Rašiho o v konečnom dôsledku zastavení valorizácie výsl. dôchodkov od 01.07.2012; ďalej je pripravená novelizácia zákona o daniach z príjmov a od 01.01.2013 sa budú zdaňovať výsl. dôchodky všetkým výsl. dôchodcom, ktorí nedosiahli vek na starobný dôchodok, nielen zamestnaným, všetkým. Sú to informácie overené – sledujte zajtra tlač a v júli stav svojho účtu.
Počas zisťovania som sa v odôvodneiach noviel zákonov dočítal, že dôstojníci sú defakto tupé stádo, s ktorým to ani netreba prejednávať, lebo musia plniť rozkazy, ktoré nebude nijako reagovať ani na skutočnosť, že tieto “záchranné opatrenia” budú platiť aj retroaktívne – veď v prípade zmeny spôsobu valorizácie to prešlo hladko.
Je to hanba ale je to pravda. Už nechcem byť dôstojníkom.

dobry den,
k dnesnemu dnu (tj. 13. 6. 2012) je pravy stav taky, ze vysluhove dochodky ako davka osobitneho socialneho zabezpecenia prislusnikov OS a OZ, ktora je vyplacana mimo ramca vseobecneho systemu socialneho poistenia sa NEZDANUJU. co sa tyka pripadneho navrhu zakona, moznosti sledovania jeho legislativneho procesu a pripadneho pripomienkovania, tuto moznost Vam poskytuje “Portal pravnych predpisov”, na url: https://lt.justice.gov.sk/ . Portal prevadzkuje MS SR a kazdy obcan po vytvoreni registracie moze sledovat, pripadne aj ovplyvnit legislativny proces daneho zakona. Snad len doplnim, na uvedeny portal sa pravna norma dostava, az ked je pripravena gescnym organom (napr. MO SR, MV SR …) na tzv. medzirezortne pripomienkovanie (teda urcite tam nenajdete kazdy draft zakona, ktory je len vo faze uvah, alebo koncepcii vramci internych zloziek nejakeho ustredneho organu statnej spravy).

ad preukaz voj. dôchodcu: Dobry den,
Preukaz vojenskeho dochodcu bol vydavany VUSZ Bratislava v zmysle RMO c. 77/1999 (Cinnost sluzobnych organov s poberatelmi dochodkov zo socialneho zabezpecenia vojakov v rezorte ministerstva obrany). Tento RMO bol prilohou c. 1 k nariadeniu ministra obrany Slovenskej republiky c. 2/2009, s ucinnostou od 1. 2. 2009 zruseny. V sucasnosti uz ziaden oficialny preukaz vojenskeho vysluhoveho dochodcu NEEXISTUJE. Pokial budete potrebovat preukazat poberanie davky vysluhoveho zabezpecenia, mozte pouzit na tento ucel len prislusne pisomne rozhodnutie VUSZ o priznani davky, ktore Vam bolo dorucene.

ad Krtko69: Dobry den,
ospravedlnujem sa za mierne zdrzanie, ale o odpoved na Vasu specificku otazku, resp. problem som poziadal kolegov z nasej partnerskej organizacie – “Združenia pre uplatňovanie práv profesionálnych vojakov – PRÁVO VOJAKA (http://pravovojaka.sk/)”. Tymto nasim kolegom z OZ Pravovojaka VELMI PEKNE DAKUJEME. Teraz uz slubena odpoved na Vasu otazku (text je povodny bez zmien, tak ako nam bol zaslany):

“V mojom príspevku budem vychádzať aj z Výnosu MO SR zo 16. decembra 2009 č. SEOPMVL-20-49/2009-OdL, ktorým sa ustanovuje poskytovanie výstrojových náležitostí, druhy vojenskej rovnošaty, výstrojových súčiastok, špecifických znakov vojenskej rovnošaty, ich nosenie a používanie a nosenie vojenských medailí a vojenských odznakov (ďalej len Výnos), pričom nie som si istý, či nedošlo k jeho novele, pretože momentálne nemám prístup k aktuálnym interným
predpisom MO SR.
Podľa § 174 ods.1 zákona, Naturálne náležitosti na účely tohto zákona sú
a) proviantné náležitosti,
b) výstrojové náležitosti,
c) prepravné náležitosti.

Právo na naturálne náležitosti profesionálnemu vojakovi vzniká odo dňa prijatia do štátnej služby, a zaniká nasledujúcim dňom po skončení alebo zániku služobného pomeru.
Podľa § 176 ods.1 zákona, výstrojové náležitosti sú vojenská rovnošata a výstrojové súčiastky bezplatne poskytované profesionálnemu vojakovi na zabezpečenie výkonu štátnej služby.
Podľa § 179 ods.1 zákona poskytovanie výstrojových náležitostí, druhy vojenskej rovnošaty, výstrojových súčiastok, špecifických znakov vojenskej rovnošaty, ich nosenie a používanie a nosenie vojenských medailí a vojenských odznakov ustanoví všeobecne záväzný právny predpis, ktorý vydá ministerstvo( teda Výnos).
Podľa § 4 ods.1 Výnosu, nárok na naturálne vystrojovanie vzniká profesionálnemu vojakovi podľa výstrojových noriem odo dňa vymenovania do štátnej služby alebo odo dňa prijatia do štátnej služby, pričom pre účely výnosu sa výstrjovou normou rozumie presné určenie názvu materiálu, jednotky množstva a počtu poskytovaných súčiastok, ich životnosti a ďalšej potrebnej špecifikácie poskytovanej výstrojovej náležitosti. Mesačnou výstrojovou náležitosťou je hodnota mesačného doplnenia a obnovenia výstrojových súčiastok v rozsahu platných výstrojových noriem a nákladov určených na udržiavanie odevov. Mesačná
výstrojová náležitosť sa vypočítava ako pomer obstarávacej ceny výstrojovej súčiastky a doby jej používania. Vydáva sa vo forme výstrojovej poukážky, ktorá obsahuje výstrojové body, a peňažnej náhrady. Platnosť výstrojovej poukážky je tri roky, ak v § 33 nie je ustanovené inak.
V súvislosti s týmito ustanoveniami výnosu možno vyjadriť názor, že profesionálny vojak má nárok na naturálne vystrojovanie aj v závislosti od životnosti jednotlivých výstrojných súčiastok, čo znamená, že za dodané výstrojné body vojak nemá nárok napríklad na kúpu maskáčov každý rok resp. kedykoľvek, ale v závislosti aj od ich životnosti. Bohužiaľ, nemám vedomosť o tom, aký predpis pojednáva o životnosti tej ktorej výstrojnej súčiastky. To však neospravedlňuje tú skutočnosť, že profesionálni vojaci si skutočne nemajú za dodané výstrojné body kúpiť potrebné výstrojné súčiastky aj po ich stanovenej
životnosti, pretože výstrojné sklady sú naozaj prázdne. V súčastnosti v OS SR je priorita zabezpečovať výstrojnými súčiastkami profesionálnych vojakov vysielaných plniť úlohy mimo územie SR, pričom na profesionálnych vojakov plniacich úlohy doma sa “zabúda” resp. neostávajú pre ne dostatočné finančné prostriedky na to, aby aj oni mohli byť riadne vybavení a vystrojení na plnenie úloh doma. Vzhľadom k tomu, že aj profesionálni vojaci, ktorí majú plniť neľahké úlohy doma a pritom nie sú na to príslušne a dostatočne vystrojení a vybavení, považujem túto skutočnosť za veľmi smutnú. Na jednej strane profesionálny vojak počas výkonu štátnej služby je povinný nosiť vojenskú rovnošatu, predpísané výstrojové súčiastky a špecifické znaky vojenskej rovnošaty (§177 ods.2 zákona) a tiež povinnosť byť pri výkone štátnej služby riadne ustrojený a dbať o náležitú úpravu svojho zovňajšku (§119 ods.1 písm. l/ zákona), na druhej strane mu zamestnávateľ negarantuje jeho právo na podmienky nevyhnutné na riadny výkon štátnej služby a naturálne náležitosti ( §118 ods.1 zákona).
Služobný úrad si síce splní povinnosť a poskytne profesionálnemu vojakovi výstrojné body, ale už mu negarantuje, že si za poskytnuté body môže kúpiť potrebné výstrojné súčiastky. Preto vojak nemôže niesť žiadnu disciplinárnu zodpovednosť za porušenie svojich povinností chodiť riadne ustrojený a upravený, pretože mu samotný zamestnávateľ na to nevytvára riadne podmienky.
Ako môže radový profesionálny vojak riešiť túto situáciu a “prinútiť” svojho zamestnávateľa, aby mal pre výkon služby vytvorené riadne podmienky?
Čl.46 ods.1Ústavy SR ustanovuje, že každý sa môže domáhať zákonom ustanoveným postupom svojho práva na nezávislom a nestrannom súde a v prípadoch ustanovených zákonom na inom orgáne Slovenskej republiky.
Na začiatok by som postupoval podľa § 119 ods.1 písm. d/ zákona a písomne by som veliteľovi bezodkladne oznámil vznik havárií, porúch a nedostatkov, ktoré sťažujú výkon štátnej služby, ohrozujú život, zdravie alebo bezpečnosť, a hroziacu škodu. Mám za to, že aj zlá výstroj ktorej prešla jej životnosť, môže počas výcviku, cvičenia a podobne ohrozovať zdravie vojaka a taktiež zlá vystrojenosť vojaka je nedostatkom, ktorá sťažuje výkon štátnej služby a bráni vojakovi v dodržiavaní ustrojovacej disciplíny, teda jemu zákonom stanovených povinností.
Následne, ak by sa situácia nezlepšila čo aj predpokladám, podal by som v danej veci sťažnosť podľa zákona a sťažnostiach na inšpekciu MO SR, v ktorej by som sa domáhal ochrany práva podľa § 118 ods.1 písm.
a, c / zákona 346/2005 z.z. Pretože som toho názoru, že podaná sťažnosť v tejto veci by bola opodstatnená , muselo by sa následne postupovať podľa § 19 ods.1 písm. i/ zákona č.9/2010 Z.z. o sťažnostiach, konkrétne:

Orgán verejnej správy príslušný na vybavenie sťažnosti vyhotoví zápisnicu o prešetrení sťažnosti (ďalej len “zápisnica”), ktorá obsahuje najmä
i) povinnosť vedúceho orgánu verejnej správy, v ktorom sa sťažnosť prešetrovala, alebo ním splnomocneného zástupcu, v prípade zistenia nedostatkov v lehote určenej orgánom verejnej správy, ktorý sťažnosť prešetroval,

1. určiť osobu zodpovednú za zistené nedostatky,
2. prijať opatrenia na odstránenie zistených nedostatkov a príčin ich vzniku,
3. predložiť prijaté opatrenia orgánu prešetrujúcemu sťažnosť,
4. predložiť orgánu prešetrujúcemu sťažnosť správu o splnení opatrení a uplatnení právnej zodpovednosti,
5. ak nie je totožnosť sťažovateľa utajená, oznámiť mu prijaté opatrenia; ak je totožnosť sťažovateľa utajená, oznámiť mu prijaté opatrenia prostredníctvom orgánu verejnej správy príslušného na vybavenie sťažnosti.
Ak by náhodou podaná sťažnosť bola vyhodnotená ako neopodstatnená, možno ďalej postupovať podľa Občianskeho súdneho poriadku a domáhať sa svojho práva súdnou cestou.
Ja osobne vidím riešenie uvedeného problému iba týmto spôsobom, pretože podľa môjho názoru, iniciatíva príslušných orgánov správy obrany bude na riešenie tohto problému zrejme chýbať. Mohlo by pomôcť, keby sa radoví profesionálni vojaci začali v tejto veci ozývať. Možné riešenia, ktoré uvádza autor príspevku “krtko69″ domnievam sa, že nevyriešia nič. Problém nie je v platnosti bodov ale v nedostatku výstrojných súčiastok v skladoch. Aj keby výstrojné body platili neobmedzene, vojak by ich aj tak nemal za čo minúť.
S pozdravom”

este raz, nasim kolegom DAKUJEM.

dobry vecer,
ano. z penaznej nahrady za vystrojne body vam bude zrazena dan a zaplatite aj odvod do zdravotnej poistovne. penaznu nahradu dostanene len za pomernu cast naroku na vystrojne nalezitosti, tj. vo vasom pripade za obdobie od 1.1 do 30.4.2012 ked ste bol este v aktivnej sluzbe (4/12 rocneho naroku vystrojnych bodov).

Ako vidím zdanovanie výsluhových dochodkov otvorilo diskusiu o starom probléme každej vlády ako čo najviac poškodit poberatelom výsluhy. Podla mna ak by chcela NRSR prijat zákon o zdanovaní výsluhových dochodkov tak by to museli spravit aj starobným dochodcom ktorý pracuju lebo podla ustavy nesmu byt dve kategorie dochodcov jedným zdanovat a druhým nie. Na otazku p. Luboša si mýslim že výsluha je dávka soc. zabezpečenia a ta sa nezdanuje.

Dobrý deň, dočítal som sa, že budú zdanené výsluhové dôchodky –
http://www.cas.sk/clanok/222075/minister-kalinak-chysta-zmeny-zdani-vysluhove-dochodky.html;

Viete niekto odpovedať či je to možné, keď starobné sa nezdaňujú ? Ako to je , je výsluhový dôchodok príjem alebo dávka sociálneho zabezpečenia ?